O tom, že člověk potřebuje ke svému životu i kulturu, není sporu. I psychologové říkají, že na nás má značně pozitivní vývoj, zvláště pak na děti. Nelze se tedy divit, že nejrůznější kulturní akce se pořádaly již ve starověku. Během let však prošly v některých ohledech velkou proměnou, v jiných však zůstaly prakticky nezměněny.

Například jednou z oblíbených zábav bylo již tehdy divadlo. To však vypadalo jinak, než to dnešní. Nejenže v něm hráli muži, ale také se k vyjádření emocí používaly masky, které herci nosili. Hrála se díla význačných mistrů té doby, byť byla mnohdy velmi dlouhá a tak byla hra rozložena do několika dní.

Další kulturní akcí, která si získala popularitu o několik století později v Římské říši, byl pro změnu cirkus. Ten samozřejmě nevypadal tak, jak jej známe dnes, s klauny, akrobaty a exotickými zvířaty – ačkoliv na exotická zvířata jsme zde narazili, pouze nepředváděla různé triky. Namísto toho to bylo místo, kde gladiátoři bojovali buď mezi sebou navzájem, nebo právě se zvířaty, jako byli například lvi nebo medvědi.

To se může dnes zdát kruté, avšak i v té době šlo mnohem spíše o efektní představení než o to připravit protivníka o život. Ve skutečnosti se to spíše podobalo dnešnímu wrestlingu s nacvičenými pohyby zaměřenými spíše na efekt než efektivitu. A není divu, ti nejlepší gladiátoři byli velmi cenění, a nikdo nechtěl, aby se jim něco stalo. Ke zraněním či dokonce smrti tak docházelo pouze ve skutečně výjimečných případech.

V době středověku se pak začaly do módy dostávat nejrůznější společenské akce pořádané šlechtou a smetánkou, jako byly různé plesy a bály. I ty máme ještě dnes, byť s těmi, které se pořádaly tehdy, toho již příliš společného nemají.

Ačkoliv se tedy podoba kultury v časech mění, její základ zůstává stejný. A je jasné, proč – stejný koneckonců zůstává i člověk. Na to bychom neměli zapomínat, než budeme naše předky soudit.